Je to starß idea, datovanß do starΘho ╪ecka, ₧e na celou lidskou spoleΦnost se m∙₧eme dφvat jako na jedin² superorganismus. Mnoho lidφ p°ed nßmi u₧ vid∞lo podobnosti mezi ·lohami socißlnφch ·°ad∙ a organizacφ plnφcφmi r∙znΘ ·koly a funkcφ orgßn∙ v t∞le n∞jakΘho ₧ivoΦicha.Nap°φklad pr∙mysl plnφ ·kol zφskßvßnφ zdroj∙, energie a stavφ ze surov²ch materißl∙ prßv∞ jako trßvφcφ ·strojφ. Silnice, dßlnice a ₧eleznice p°evß₧φ tyto produkty prßv∞ jako tepny a ₧φly. Smetφ a odpadky se stejn∞ jako v t∞le vylouΦφ ze systΘmu tlust²m st°evem a moΦov²m m∞ch²°em. Armßda a policie ochra≥ujφ spoleΦnost prßv∞ tak dob°e jako ochra≥uje imunitnφ systΘm Φlov∞ka v jeho rovnovßze.

P°es poΦßteΦnφ nejasnosti kterΘ se t²kaly analogiφ, porozum∞nφ a pochopenφ tohoto organismu neustßle roste. Pojetφ teorie systΘm∙ zajiÜ¥uje dobrß kostra pro vybudovßnφ dobrΘ v²m∞ny mezi organick²mi a socißlnφmi funkcemi. Fakt, ₧e cel² organismus, jako je nap°φklad naÜe t∞lo, je slo₧en z jednotliv²ch bun∞k, vede k pojetφ superorganismu. Jestli₧e se bu≥ky seskupujφ do formy mnohabu≥kovΘho organismu, potom se organismy mohou seskupovat do formy organismu z organism∙: superorganismu.BiologovΘ souhlasφ, ₧e spoleΦenstvφ hmyzu jako je nap°φklad mraveniÜt∞ nebo vΦely , je sprßvn∞jÜφ vid∞t jako superorganismus. Aktivity jedinΘho mravence, vΦely nebo termita nemß smysl pokud nejsou pochopeny ve funkci poz∙statku kolonie.

Jednotlivφ lidΘ vypadajφ, podobn∞ jako bu≥ky spoleΦenskΘho superorganismu, ale jsou stßle po°ßd vφce nezßvislΘ oproti mravenc∙m nebo bu≥kßm (Heylighen & Campbell 1995). Toto je zvlßÜt∞ vid∞t jestli₧e se dφvßme na poz∙stßvajφcφ sout∞₧ivost, konflikty a nedorozum∞nφ mezi jednotlivci a skupinami. A tak je lidskß spoleΦnost stßle rozporupln²m systΘmem, balancujφcφm mezi individußlnφm egoismem a kolektivnφ zodpov∞dnostφ.V tomto smyslu m∙₧e b²t vφce podobn²ch organism∙ jako nap°φklad "houba ".

Jakkoli p°inesli stßle pokraΦujφcφ trend sm∞rem ke globßlnφ integraci. Jako technologickΘ a spoleΦenskΘ systΘmy vyrßb∞jφcφ stßle d∙kladn∞ji stmelenou tkß≥ interßkcφ p°esahujφcφ starΘ hranice mezi zem∞mi a kulturami, spoleΦensk² superorganismus p°inesl obrßcenφ z metafor do reality. AΦkoli mnoho lidφ mß sklony vid∞t super-organismovou filozofii jako totalitnφ nebo kolektivistickou ideologii, opak je pravdou: dalÜφ integrace bude v podstat∞ zv²Üenφm individußlnφ svobody a r∙znorodosti . (zde bych si dovolil s autorem podstatn∞ nesouhlasit viz. niΦenφ kultur "amerikanizacφ" a nebo pronikßnφ firem jako je Coca-cola a jim podobn²ch na trhy)

V nedßvnΘ dob∞ vyprodukovala technologickß revoluce globßlnφ komunikaΦnφ sφ¥, kterou m∙₧eme pova₧ovat za nervov² systΘm pro tuto celoplanetßrnφ bytost. Tak jak se stala poΦφtaΦovß sφ¥ inteligentn∞jÜφ, se tato bytost stala vφce podobat globßlnφmu mozku nebo super-mozku.